úvodní strana kostely a kaple
Kostel sv. Jakuba Staršího

Osada Prachatice patřila mezi prastaré pohraniční osady, které ležely na důležité Zlaté stezce. Stávala na místě vsi Starých Prachatic, asi čtvrt hodiny chůze severně od dnešních Prachatic. Byla zpočátku knížecí a darem krále Vratislava se dostala kapitule Vyšehradské brzo po jejím založení v roce 1070. Časem se osada stala nevyhovující pro zvýšený obchodní ruch na Zlaté stezce a kapitula zakládá a rozvíjí přibližně v letech 1311 - 1323 novou obchodní osadu, dnešní Prachatice. V roce 1323 je král Jan Lucemburský povýšil na město.

Při zakládání nového sídla bylo v jeho plánu i místo pro městský kostel a hřbitov, podle tehdejšího zvyku mezi náměstím a hradbami. Budování chrámu proto navázalo na založení města a probíhalo v několika etapách. Stavba se neodlišovala od podobných objektů v okolních městech. Obzvláště kněžiště s polygonálním chorem a jednoduchým křížovým klenutím. Také základy obou věží patří k nejstarším částem chrámu. Za válek husitských kostel hodně utrpěl, hlavně na vnitřním zařízení. Roku 1468 byl velkým nákladem opraven. V roce 1507 jsou však při zhoubném požáru prakticky zničeny obě věže, zvony a velké škody byly na celém kostele.

 

V té době přecházejí Prachatice do držení kulturně založených Rožmberků, kteří vládli městu celých sto let. Za jejich vlády dostává kostel až na některé drobnosti dnešní podobu. Vnitřek chrámu je s mnohými svými architektonickými detaily dílem pozdní gotiky. Svou konečnou tvář dostalo síňové trojlodí v letech 1505 - 1513. V průběhu stavby se odstoupilo od vestavby zpěváckých tribun do bočních lodí. Z dříků dvou párů osmibokých pilířů vyrůstá bezprostředně na obě strany překrásná klenba, zcela důstojný člen jihočeských klenutí. Rožmberské růžice na některých svornících, jejich znak na sanktuáriu a chrámových dveřích dosvědčují, že k dostavění chrámu došlo za Rožmberků a přestavba byla dokončena zřejmě v roce 1516. Vysoká chrámová střecha doplnila mohutný vzhled kostela. Krov střechy je mistrovským dílem tesařů, zhotoveným po požáru v roce 1507. Udivuje svou lehkou konstrukcí a důmyslnou vazbou. V celém krovu nebylo použito kusu železa, vše bylo dřevěné.

Vnějšek chrámu poutá mohutností celku. Průčelí zdobí dvě věže, z nichž severnější není dostavěná a po ohni roku 1507 byla pokryta nízkým krovem. Jižnější věž je dokončena a dosahuje výšky 53 metrů. Na jižní straně této věže pod ochozem v okně visel malý “soumarský zvonek”, kterým se v dávných dobách zvonívalo na znamení, že se zavírají městské brány (podle jiných pramenů tu byl proto, aby soumaři na Zlaté stezce nezabloudili). Celkem měl prachatický kostel do roku 1942 pět zvonů, z nichž ten největší Jakub je v menší věži a váží 31 centů. Ulil jej roku 1521 pražský zvonař mistr Bartoloměj. Po válce zůstal na kostele jen jeden zvon. Nyní má kostel čtyři zvony: Jakub, Jan Neumann, Salve a umíráček.

 

Vnitřní výzdoba chrámu se skládá z honosných kamenických děl a dřevěných gotických reliéfů, které zdobí raně barokní hlavní oltář. Jeho střed tvoří barokní sochy P. Marie, sv. Dominika a sv. Kateřiny Sienské od F. Ramblera ze začátku 18. stol. Historicky zajímavá je též kazatelna z 18. století. V pravé lodi je gotický vchod do kaple sv. Jana N. Neumanna, kde se nacházejí části nástěných maleb s biblickými motivy. V úzké uličce podél jižní strany kostela je na zdi domu čp. 31 sgrafitový obraz Večeře Páně z roku 1563, který sice není výzdobou samotného chrámu, ale má velkou kulturně historickou hodnotu.

Poslední větší oprava chrámu proběhla v letech 1936 - 38. Proto není divu, že bylo potřebné stavbu ošetřit. Společným nákladem Okresního úřadu v Prachaticích, prachatické farnosti a jiných dárců byla v roce 1993 provedena generální rekonstrukce vněšího pláště kostela spojená s výměnou řemeslných prvků truhlářského a klempířského charakteru, spolu s opravou některých kamenných doplňků. Provedly se též úpravy kaple sv. Barbory na kapli zasvěcenou významnému prachatickému rodákovi, biskupovi Janu Neumannovi. Celkové náklady opravy přesáhly 6 milionů korun.

Prachatický kostel sv. Jakuba Většího, tato významná sakrální stavba, tedy opět v plné kráse reprezentuje českou pozdně-gotickou architekturu a dokládá vysoký um českých řemeslníků, jak těch středověkých tak i současných.

 

Více se dozvíte na stránkách města Prachatice.


 

 
Sponsored by Abstract Joomla Theme | sify.com