Ježíš řekl svým učedníkům: "Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já ( zůstanu ) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně - a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci." (Jan 15,1-8)

Minulou neděli jsme slavili Neděli Dobrého pastýře a četli jsme o tom, že se Pán Ježíš přirovnává k dobrému pastýři. Přirovnání „Já jsem“ jsou v Janově evangeliu velmi častá. Je to taková mozaika a z ní vychází, kým vlastně pro nás Kristus je: je dobrým pastýřem; dveřmi k ovcím; cestou, pravdou a životem; světlem světa; pravým chlebem… Dnes se Ježíš přirovnává k vinnému kmeni: „Já jsem pravý vinný kmen.“ Víte, které slovo se v dnešním evangeliu vyskytuje nejčastěji – konkrétně osmkrát? Zůstávat nebo nezůstávat. To je podstatou toho, co se nám chce tímto přirovnáním říci – že je potřeba zůstávat v Kristu, abychom měli „mízu pro svůj život.“ Kdo z vás má na zahradě vinnou révu? Máme ji i na faře a já jsem vám jednu vinnou ratolest přinesl. Ustřihl jsem ji včera večer, nechal jsem ji v chladu, a přesto zvadla. Protože nemá mízu. Proto mluví Pán Ježíš o tom, že v Něm máme zůstávat. Když se od Něj oddělíme, vadneme a nepřinášíme žádný užitek.

A ještě jedna věc. Pán Ježíš říká, že Otec je vinař. On o své rostliny pečuje, zastřihává je, očišťuje. My jsme očišťováni většinou utrpením. Bůh není žádný sadista, který by si v našem utrpení liboval, ale chce, abychom jím rostli. Každým utrpením může člověk vyrůst. Jak se říká i ve světě – co tě nezabije, to tě posílí. Naše očišťování se děje proto, abychom tu nebyli jenom na parádu, ale abychom přinášeli užitek. Bůh dopouští utrpení, ale stále nám dopřává tu mízu, dává nám sílu k užitečnému životu.

Mízu můžeme přirovnat i k Eucharistii. A abychom to měli ještě názornější, budeme dnes přijímat i Kristovu Krev, která dobře ilustruje mízu, duchovní mízu pro náš život.